Wolfenstein II New Colossus

3. listopadu 2017 v 15:49 | Fousáč |  Recenze a komentáře
Guten Morgen meine Damen und Herren. Já dnes připravila recenze na echt německý eintopf. Die Wolfeinstein II Neue Koloss.
Na začátku musím přiznat, že jsem byl kapičku rozčarovaný. BJ na tom nebyl nejlíp, po střetu s generálem Totenkopfem byl ve stavu jako Drážďany v pětačtyřicátým a navíc hned na začátku hry utrpěl emocionální trauma, když před ním zase někoho popravili (jeden by si řekl, že už by si mohl zvykat). Taky mě trápily jeho vzpomínky na kindersalter, kdy ho jeho Vater mlátil a Jude mutter se ho zastávala, tak ji mlátil taky. V přestávkách, mezi střílením nácků, měl sebelítostivé kecy a mluvil sám se sebou.. přiznám se, že takovýho jsem ho neznal. Nebyl to ten nasraný macho co posílá nácky pod kytky bez mrknutí oka. Možná ho to mělo zlidštit, ale mě, člověka bez kapky empatie, to moc nedojalo. Naštěstí to zachraňoval zbytek posádky, skvělé lokace a grafické provedení prostředí, abych nezapomněl, každá cutscéna byla víc než skvělá, wunderbar. Asi v polovině hry se Blažkovi stala taková, no říkejme tomu, nehoda. Ale neztrácet hlavu a Schau immer auf die fröhliche Seite des Lebens…. A právě tady se hra nastartovala na plný koule. Cutscény dostali úplně nový nádech. Náš hlavní hrdina se změnil na Terror-Billyho, což je taková obdoba Doom Marine a jal se pustit Říši řádně žilou. Černý humor v cutscénách a obrovské množství nepřátel na pokosení dali vale nějakému plíživému postupu. Lick mich im arsch Nazi! Samotný herní systém je jednoduchý, lokace je plná nácků a vy máte něco sehnat nebo se někam dostat, ale světe div se, z nějakého důvodu je to sranda, už dlouho jsem neměl takový požitek z každýho skolenýho nepřítele, z každé vystřelené kulky, která se zavrtá do lebky nebo jiné tělesné části nepřátelského esesáka, robota nebo übersoldata. Ale co kulka, ale jmelí! Teda jmelí… sekera, která slouží k tichému zabíjení a má parádní animace při likvidaci. Ve hře se objeví i senilní Dolfík, který všude vidí židy, střílí je na potkání, je schopen během pár minut upadnout do dětsví, usnout na koberci, poblít se a nachcat do kýblu. Hlavní záporná postava - Frau Merkel, pardon, Engel, je jeden z nejlepších záporáků co jsem kdy potkal, šílenství fanatické nacistky je vykreslené skvěle, garantuju, že ji budete nenávidět a milovat zároveň. Prostředí nacisty obsazené Ameriky je vykreslené do nejmenších detailů, ať už jde o Esesáka, který miluje milkshake, grammar-nazi, který učí členy KuKluxKlanu německy nebo amíků jásajích nad pochodem vítězných Němců. Podkres hry je doplněný skvělým soundtrackem, ze kterého jsem si zamiloval německou pop-music šedesátých let, Die Käfer jako obdoba Beatles by se určitě prosadila. Tuhle hru jsem si předobjednal a vůbec toho nelituju, protože to byl nehorázný nářez a opravdu se vyplatila. Za mě má náběh na hru roku a musím hodnotit i přes vlažný začátek na 10/10.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama